Křest
Křest je první svátostí, branou ke všem ostatním svátostem. Přivtěluje ke Kristu a včleňuje mezi lid Boží. Člověk se stává dítětem Božím, novým stvořením z vody a Ducha Svatého.
Křest dětí
- Chtít křest pro své dítě je krásná věc. Znamená to chtít pro něj nový život se vzkříšeným Ježíšem Kristem, život, který se otevírá do věčnosti, Boží požehnání a ochranu před zlem.
- Chtít pro své dítě křest ale také znamená zavázat se k výchově ve víře, k osobnímu vztahu s Ježíšem, k modlitbě, k lásce k Bohu a k lidem. Znamená to také (nově) se rozhodnou uspořádat svůj vlastní život podle evangelia.
- Aby bylo možné křest zrealizovat, je třeba setkat se s knězem v místě bydliště a domluvit vše potřebné s ním. Pokud křtím v jiné farnosti než v místě bydliště, je potřeba stejně svého kněze navštívit a vyřídit u něj tzv. propuštění ke křtu do jiné farnosti.
- S knězem si domluvíte setkání, kde budete informováni o průběhu přípravy. Budou probírány otázky víry, života podle víry, význam křtu i jeho praktická realizace. Vyplníte formulář pro zápis do matriky.
- Při křtu je potřeba mít kmotra či kmotru, jednoho nebo oba dva. Jejich úkolem bude se za svého kmotřence modlit a rodičům pomáhat s vedením dítěte k víře. Kmotrem může být pouze dospělý člověk, který byl "uveden do plnosti křesťanského života svátostmi křtu, biřmování a eucharistie; žije podle víry, jak to odpovídá úkolu, který má převzít" (Úvod k obřadům, č. 10).
- Ke křtu je potřeba pořídit bílou křestní roušku a křestní svíčku.
- U dětí školou povinných je součástí přípravy navštěvování výuky náboženství.
Křest dospělých
- Chtít se nechat pokřtít je velká a krásná věc! Znamená to toužit po novém životě s Ježíšem v plnosti, po začlenění do Kristova těla – církve, po Duchu svatém a životě ze svátostí. Chtít se nechat pokřtít znamená mít rád Boha a lidi kolem sebe.
- Základní podmínkou křtu je víra. Kdo uvažuje o křtu, měl by být ochotný stále více poznávat Boha Otce, Syna i Ducha Svatého a svou víru prohlubovat a rozvíjet. To neznamená, že se musí stát ve víře supermanem.
- Prvním praktickým krokem by měl být kontakt s knězem v místě bydliště nebo s tím, který je jiným způsobem dostupný (například blízko, školy, práce, atd.) a s ním svou touhu po životě s Bohem a po křtu probrat. Je možné také kontaktovat někoho známého – věřícího katolíka, který setkání s knězem zprostředkuje.
- Před samotným křtem je třeba s církví projít několikaměsíční cestou zrání a prohlubování víry, poznávání Krista i církve. Je to krásné období objevování krásy, moudrosti a lásky našeho Boha skrze Písmo a učení církve. Toto období se nazývá katechumenát (z řeckého, starokřesťanského – období vyučení se) a trvá minimálně jeden rok. Během těchto měsíců se zájemci o křest pravidelně společně scházejí k modlitbě, četbě Písma, rozhovoru o otázkách víry i praktického života z víry. Ten, kdo se připravuje na křest, je také liturgickým obřadem přijat mezi "katechumeny", čímž se vyjádří, že on směřuje ke křtu a také že církev s ním počítá a modlí se za něj.
- Během období přípravy se také předpokládá vytvoření vztahů s dalšími křesťany, neboť křtem je člověk přičleněn do církve a s ostatními věřícími bude vytvářet jedno společenství.
- Všechny praktické záležitosti týkající se samotného křtu se proberou v závěru přípravy těsně před křtem. Křest dospělých se koná nejčastěji o velikonoční vigilii, kdy si církev připomíná vzkříšení Ježíše z mrtvých.
- U dospělého se zároveň přijímají všechny tři iniciační svátosti, tedy křest, biřmování a svaté přijímání.