Varhany v bazilice

Vzácný barokní nástroj pravděpodobně z dílny Jana Davida Siebera podle architektonického konceptu Jana Blažeje Santiniho-Aichla je mimořádným dílem varhanářského umění ve střední Evropě. Varhany byly v minulých letech restaurovány, kdy část prostředků byla pokryta z dotace Kraje Vysočina a Města Žďár nad Sázavou. Značná část byla pokryta také z vlastních prostředků.

varhany3 varhany2 varhany1 varhany4

 

Slovo restaurátora
„Jedná se o nástroj neobyčejně cenný, krásný a unikátní mimo jiné i výtvarným řešením a umístěním. Cílem restaurování je především jeho záchrana a navrácení památkových a zvukových hodnot, a to na dlouhá léta.“ MgA. Dalibor Michek, varhanář – restaurátor
Z odborné literatury
„Zcela radikálně však zasáhl Santini do prostoru transeptu chrámu, k jehož čelním stěnám připojil portikové vestavby, a na rozhraní čtverce křížení a ramen transeptu pak vyklenul mostové varhanní empory (chóry). (…)
Vysoce originální a konstrukčně odvážný výkon však představují především štíhlé a vznosné „mostové“ varhanní empory. Santiniho oblíbené, tektonicky paradoxní téma subtilní podpory a přetíženého břemene zde dospělo až k šokující formulaci, vzbuzující dojem neplatnosti gravitace, neplatnosti tektonických zákonů architektonické skladby, či naopak neskutečné přeludnosti této realizace. Neméně pozoruhodná a vybroušená je zde i Santiniho práce s architektonickým detailem. Kvazižebrový vzorec na podhledu empor je transformován ve zcela autonomní, grafický obrazec. Žebro, proměněné v inverzně vpadlý pás připomene některé „žebrové“ kompozice kleneb u Francesca Borrominiho (kaple Collegia di Propaganda Fide).“ Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini-Aichel, Univerzita Karlova, Praha 1998
Z odborné literatury
„Jan David Sieber je dnes řazen k nejlepším evropským varhanářům své doby. Byl jediným varhanářem u nás, který tehdy stavěl varhany až s třemi manuály a pedálem a disponoval ve svých velkých dílech jazýčkové rejstříky, které byly u nás po třicetileté válce opomíjené. Své největší varhany se 40 rejstříky postavil roku 1714 v kostele sv. Michala ve Vídni. Po restaurování roku 1987 proslulým varhanářem Jürgenem Ahrendem patří tyto varhany k nejvzácnějším historickým varhanám v Rakousku. V České republice se dochovaly Sieberovy varhany v původním stavu pouze v Polné a ve Žďáru. Varhany v Polné mají na dvou manuálech a v pedálu 31 rejstříků, varhany ve Žďáru nad Sázavou jsou skromnější, neboť mají jen 18 rejstříků.
Skříň varhan je řešena zcela mimořádně. Při pohledu zdola připomíná kapličku nebo ještě spíše monstranci, kde hostii zastupují píšťaly. Dojem monstrance je umocněn i nápadným zúžením skříně v jejím postamentu.“ Jiří Sehnal: Varhany cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, in Sedm a půl století, Žďár nad Sázavou 2002